Cesty po Rusku

Když Alois cestoval se svým osobním kuchařem po Rusku, stala se jim zajímavá věc. Ztratili peníze. Pořád ale měli své zásoby jídla. Tak si zřídili stánek s jídlem. Zatímco Alois psal, jeho osobní kuchař Tonda Helma dělal, že vaří. A aby přilákal další zákazníky ke svému Fast foodu (ten ostatně Rusové nemají rádi,a on byl v Moskvě) začal žonglovat s noži. A to byla osudná chyba. To se Rusům nezamlouvalo ještě víc, než rychlé občerstvení. Nepřestal se totiž předvádět, když se objevilo hejno holubů. A tak skončil jeden nůž na zemi... i s holubem.

Psaní

Psaní fantasy knih je velice těžké už z toho důvodu, že musí nový "pisálek" vymyslet jiný příběh. A je to hodně nevděčné zaměstnání a často při něm zradí technika. Své o zom ví i český spisovatel, jehož otec pochází z Německa, Alois Herrgott. Přesně tohle se mu stalo před deseti lety...

Legenda mezi knihami

Legendární fantasy kniha, Hychyrykáč. Jsou v ní uloženy všechny příběhy tohoto žánru. Je uložena a pečlivě střežena ve Věži mágů v Tivoru, ve světě Atenrin.

Boj

Jak už jsem napsal v základu, prakticky ve všech fantasy zuří boj. A tenhle boj jde v neprospěch "těm dobrým". A tak hrdina vyrazí na cestu (s ním většinou i nějaký jeho přítel) doprostřed říše "těch zlých", kde musí zachránit svět. A většinou se kromě malých bojůvek strhne i důležitá bitva.
A i když ji vyhraje kdokoliv, stejně nakonec (alespoň většinou) vyhrají "ti dobří".

Zpracování

U všech knih - a hlavně u těch fantasy knih - platí jedno pravidlo. Čím lepší je příběh, tím rychleji se dočká filmového zpracování. Jako třeba Eragon, Letopisy Narnie, Pán prstenů atd.

Základ

U všech fantasy je stejná zápletka - v nějakém světě se odehrává konflikt mezi "těmi hodnými" (většinou lidé) a "těmi zlými" (střeti, orci a podobné bestie).
Poté se hlavní hrdina (většinou "ten hondý") vypraví na dlouhou cestu, aby zničil "ty zlé" a zachránil svět, ve kterém žije. O tom bývá celá knížka.

O čem to bude?

Moje poznámky o fantasy knihách